Chrám I - touha po Bohu.
Ž 84

Co je na obraze zřetelné?

Hlavice sloupu. Ozdobný. Měděný.
Vlaštovka.
Světlo kolem sloupu.
Asi nějaké zdi okolo.
Všimnete si ještě něčeho?

Kde má vlaštovka hnízdo?

Co mívá takové sloupy. Velká stavba, slavná, důležitá, výjimečná. Palác. Nebo chrám.

Jaký dojem ze světla?
Ranní (jasné).
Čisté, silné. Svaté.

Jaký dojem z vlaštovky?
Zvláštní je její barva. Má stejnou barvu jako sloup.
Jako kdyby chtěla být nenápadná. Skrýt se.

Žalmy 84:2 Jak je tvůj příbytek milý, Hospodine zástupů!
3 Má duše zmírá steskem po Hospodinových nádvořích, mé srdce i mé tělo plesají vstříc živému Bohu!
4 Vždyť i vrabec přístřeší si najde, vlaštovka si staví hnízdo u tvých oltářů, aby svá mláďata zde uložila, Hospodine zástupů, můj Králi a můj Bože!
5 Blaze těm, kdo bydlí ve tvém domě, mohou tě zde vždycky chválit.
6 Blaze člověku, jenž sílu hledá v tobě, těm, kteří se vydávají na pouť.
7 Když Dolinou balzámovníků se ubírají, učiní ji prameništěm, včasný déšť ji halí požehnáním.
8 Pokračují stále s novou silou, objeví se před svým Bohem na Sijónu.
9 Hospodine, Bože zástupů, slyš modlitbu mou, naslouchej, Jákobův Bože!
10 Ty jsi štít náš, Bože, pohleď, na tvář svého pomazaného rač shlédnout.
11 Den v tvých nádvořích je lepší než tisíce jinde; raději chci stát před prahem domu svého Boha, než prodlévat v stanech svévolnosti,
12 vždyť Hospodin Bůh je štít a slunce, Hospodin je dárce milosti a slávy, žádné dobro neodepře těm, kdo žijí bezúhonně.
13 Hospodine zástupů, blaze člověku, jenž doufá v tebe!

Zvláštní je barva vlaštovky. Jako kdyby chtěla být nenápadná. Skrýt se.
Kdy chcete být nenápadní?
Když se chceme skrýt, protože máme strach.
Když chceme být při něčem - chceme se "přizpůsobit", patřit tam...
Ano, někdy se chceme skrýt, abychom mohli zůstat při tom… (Dítě večer nechce spát a schová se pod stolem).
Při tomhle, tady chci být.

O to jde: Mít místo bezpečí, azylu, vlastně domova, opravdového domova, nejen skrýše. Místo, na kterém nepůjde jen o mě a mé bezpečí. Místo, kde mám pocit, prožiji: tady je opravdu Dobré, sem patřit je opravdu Dobré!

(Co je Dobro? V tom je zmatek, je to "individuální"?
Žalm zachycuje hlubokou zkušenost: Dobrá je Blízkost Boží. Dobrá je Chvála Boží.)
Co je největší radost? Když se můžete radovat někomu vstříc. To je Věc! To se člověk "vrhá", vydává, tak, jak to je vidět na té vlaštovce. To zná dítě - s rozpřaženýma rukama se důvěřivě vrhne (jakoby do náručí).

Takhle to můžete mít s Bohem. Radovat se Bohu vstříc.
O tohle jde - v chrámu.
Je noc otevřených kostelů...

Chrám II - Bůh přichází

Které barvy převažují?
Zlatá, bílá modrá. (A dole tmavé barvy).
Co symbolizují?
          zlatá svatost, bílá čistotu a
          světlo a modrá naději,

Je statický nebo je v něm skrytá dynamika?
Dynamika. Jako když tam něco "puká", praská ve švech.

Našli jste na něm něco konkrétního?
Brána. Bývala to brána.

Koruna. Tři cípy.
Nebo dvě koruny a pak to dohromady dává hvězdu...

Co čekáte, že se stane? Na tom obraze.
Co čekáte ve svém životě?

Žalmy 24:1 Davidův; žalm. Hospodinova je země se vším, co je na ní, svět i ti, kdo na něm sídlí.
2 To on základ na mořích jí kladl, pevně ji usadil nad vodními proudy.
3 Kdo vystoupí na Hospodinovu horu? A kdo stanout smí na jeho svatém místě?
4 Ten, kdo má čisté ruce a srdce ryzí, ten, kdo nezneužije mou duši, ten, kdo nepřísahá lstivě.
5 Ten dojde požehnání od Hospodina, spravedlnosti od Boha, své spásy.
6 To je pokolení těch, kdo se na jeho vůli dotazují. Ti, kdo hledají tvou tvář - toť Jákob.
7 Brány, zvedněte výše svá nadpraží, výše se zvedněte, vchody věčné, ať může vejít Král slávy.
8 Kdo to je Král slávy? Hospodin, mocný bohatýr, Hospodin, bohatýr v boji.
9 Brány, zvedněte výše svá nadpraží, výše je zvedněte, vchody věčné, ať může vejít Král slávy.
10 Kdo to je Král slávy? Hospodin zástupů, on je Král slávy!

Co čekáte ve svém životě?
Čekání z našeho života skoro zmizelo, všimli jste si? Důvodů je víc, to si domyslete sami.
(jsme netrpěliví, všechno ať je hned; všechno zůstává na mně, jde jen o mně, nevěřím, že nakonec mi do života něco dobrého přijde, čas mi bere, ne dává...)
Moc se nečeká, moc se na nic netěší. Doufá se (čeká), že aspoň takhle kdyby to ještě chvíli zůstalo, jak to je… Co by mohlo všechno přijít a co by to způsobilo v mém životě?
Při pohledu na obraz... nedá se to pochopit? Co může přijít - může být mocné a svaté. Při pohledu na brány vyvrácené z veřejí, roztavené… Může to být čisté a dokonalé. Co to může udělat s mým životem, v mém životě. Není to ale o strach - čekat?

Na obraze: Jedna koruna a druhá koruna - a dohromady je to hvězda.
Malířka při skládání dvou korun do hvězdy myslila na betlémskou hvězdu a na zvláštní příchod Boží - v Ježíši Kristu.
Zachytíte vánoční dychtivost - že by opravdu mohlo přijít mocné a svaté, a přišlo by to v něžnosti a lásce, a změnilo to v mém životě tolik a přitom to neničilo, ale zachraňovalo, vysvobozovalo?

Jiný pohled. Taky chrám. Chrám jinak. Chrám s dynamikou, která k němu patří, protože - jde o Boha. Bůh v chrámu nebydlí. Bůh tam vstupuje. A co se při tom děje!!! V chrámu se učíme taky čekat, rehabilituje se tu očekávání.
Noc otevřených kostelů...