Kristus 1

Dnes se pokusíme o něco - co by stálo za mnohem víc času, ale - prostě ho tolik nemáme… Proto zkuste být velmi soustředění, prosím.

*** Nejprve otázku: může jeden pro druhého něco znamenát?
Samozřejmě: musíte tu otázku přijmout osobně - může pro vás někdo jiný něco důležitého, velkého znamenat?
Představte si defilé lidí, kteří vás potkávají, (doma, v práci, na ulici, ve škole), pouštějte si je - jednoho po druhém, postavu za postavou, tvář po tváři… Nechte si na to ticho…

Takže může pro vás někdo druhý něco podstatného znamenat?… Jestli jste se to chvíli pokoušeli popírat - tak jen proto, že máte špatnou zkušenost, nebo strach.

*** Co ten druhý může pro mě znamenat, vyvolat, způsobit?
Strach, vztek, nejistotu, smích, blaženost, štěstí, smutek, bolest, úsměv, naději, zkonejšení, ponížení, lásku, nenávist, závist, žárlivost, radost…
Druhý může způsobit cokoli, všechno, co nás napadne. O tom bychom mohli mluvit celé dny.

*** Mohli bychom teď tu otázku ještě "zaostřit", zamířit na něco určitého?
Máte v tom defilé tváří a postav někoho, na koho když si vzpomenete, na koho když myslíte, tak… - já to zkusím popisovat, ale bude to těžké, tak prosím o strpení…
Máte někoho tak,

že když si na něho vzpomenete, tak - u srdce zahřeje a myšlenky se rozlétnou a letí…, že byste to do nich předtím neřekli;
že když jste s ním, tak necítíte úzkost a sevření, ale krásnou volnost;
máte někoho, u koho - a skrze něho - jako byste měli "otevřený účet". U koho není výměnný obchod a strach z toho, že nebudu mít co nabídnout…
u koho vás napadne - že snad skoro všechno dobré je možné;

Máte někoho… z toho zástupu okolo, nějakou tvář, postavu, která "reprezentuje" nestísněnost.
Jinak se tomuhle říká také "naděje". Průchod, průhled - až k nebi… Dotyk s nebem… Máte někoho, v kom se otvírá nebe? Máte někoho který vám pomohl prožít naději?

Máte někoho takhle?

Je to důležité, protože - to je v životě tak těžké: že je stísněnost. Obklíčenost. Sevření. Jsme jako v "obklíčení", trochu jako ve vězení, nebo za vysokou zdí.
Právě tváře a postavy jsou pro nás často tak… spíš než "defilé", průvod kruhem okolo nás, obklopují, svírají nás, tísní.

Tak: Máte mezi tvářemi a postavami, které nás obklopují, někoho, kdo "reprezentuje" tohle - nestísněnost. Naději?
Máte někoho, kdo je v tom "obklopení" "otevřeným

místem"? Kdo nechce a nepotřebuje jen něco pro sebe, a nevrací (nezrcadlí) jen to, co mu dáváte…

Máte někoho, díky komu prožijete , že sice "každý si nese své břímě"… ale jsou brány, a u nich vrátný, a ten je otvírá, a přiletí vítr, "pofouká rány", a "listonoš, na dveře klepe, říká, že bude lépe a vy mu moc nevěříte, že zapomněl, odkud to ví"…
Proudí skrz někoho do vašeho života tahle "volnost", tenhle "přebytek", "přesah" , "dobrý duch", atmosféra?

Máte někoho, za jehož tváří se "zrcadlí nebe"?
Mluvíme nejen o lidech z našeho života, ale těžkopádně taky o Bohu…

*** To s Ježíšem… to lidé tak měli, to prozrazují ta srovnání: je Eliáš, je Jan Křtitel, jeden z proroků.
Proroci totiž byli předně "vrátní u bran", "listonošové s dobrou zprávou, že se něco pohnulo", ti, kteří "přinášeli vítr (hebrejsky se to překládá "duch") od Boha, průvan, nahlašovali Změnu, uvolnění z "strnulosti" a obklíčení, vysvobození ze zajetí…

Nevím, jestli vy jste si pro sebe ze spousty tváří a postav, které vás obklopují našli někoho - který aspoň trochu a někdy takhle je… Vytušili jste, že nejde jen o to, najít milou, vzácnou tvář, člověka, bez kterého by bylo v životě smutno a pusto… Že jde o mnohem víc…

Ti s Ježíšem se měli, když ho měli takhle…

*** Petr k tomu přidal: Ty jsi "Kristus" .
To znamená právě to - ty jsi "Jen to…", v Tobě je to tak jedinečně - to netísnící, "nestísňující", to Dobré… že je to - jako bys to byl Ty - ten Bůh… v tom defilé tváří a postav… a osudů.
Tvá tvář a Boží - a… Naděje - je jedno…
Když Petr říkal: Ty jsi Kristus, tak říkal: Ty jsi jen (právě) Tohle… a můžeš (máš!) to být pro každého…

*** Už jen jednu otázku: I pro nás?
Zkušenost s druhými lidmi - když je vidíte, díváte se jim do očí, vezmou vás za ruku, mluví na vás, něco vám přinesou… ta zkušenost je živá, silná. Ale nemusí jít jen o lidi, které můžete potkat… a dotknout se jich. Mezi tvářemi lidí, kteří pro vás něco znamenají, musely být tváře těch, které už jste léta nepotkali, nebo potkat už nemůžete…
S Ježíšem to může být velmi skutečné. (to říkal Petr tím "Ježíš je Kristus"…). Ježíšův příběh má v sobě takovou jednoznačnost, že se může "vklínit" do defilé tváří a postav, které nás provází a obklopují a může způsobit to, o čem jsme mluvili: Volné místo v sevření… Naději.
Takže: I pro nás…!

Můžeme se k tomu ještě vrátit. Zkuste dnes jen zaznamenat Toho, v kterém nemáme jen "s někým něco a on s námi" - ale skrze Koho něco (všechno) máme "s Bohem" a On s námi.