TŘETÍ FARA A POŽÁR PRVNÍHO KOSTELA

     Rok 1866
     Stavební pokladnice byla ale takměř prázdná. Ke kostelu zapotřebí je i fara . Ale nemohlo se na uhrazení té potřeby ani pomyslit.

     Vedle nového kostela v Čáslavi stál starý dům č. 159, jehož majitelkou byla paní vdova Kateřina Škrétová, roz. Pacelktová, někdejší evangeličky AV. Poněvadž válečná katastrofa vždy více se blížila a Čáslavou ustavičně táhnoucí císařské vojsko majitelům domů pro jeho ubytování podomních veliké nesnáze činilo, tedy žádala řečená paní Kateřina Škrétová ubytování takové těžce nesouc, církev Čáslavo-Močovickou sama od sebe, by od ní ten dům č. 159 za farní dům koupila. Nabídnutí takové nechala jmenovitě na Boží vstoupení totiž dne 10. května církví činiti. Tato nemajíc ale peněz nemohla se ke koupi odhodlat. Jinak, ale bylo v radě Boží ustanoveno. Toho samého dne po 2. hodině popolední vypukl ve vsi Močovicích, paličskou rukou jsa založen ve statku od kostela a fary západně ležícím, zhoubný požár v krátké době kostel i faru zachvátil a v popel obrátil.

     Nad to zůstal farář se svou rodinou bez přístřeší. Farář hned druhého dne totiž 11. května t.r nabízený dům smluvil i s pěknou zahradou a s 2 várečnými podíly za sumu 4 200 zl. k účelu farního domu koupil. Dne 14. května byla taková smlouva zhotovená a podpisy obou stran ztvrzená.

     Jelikož kostel nebyl dohotoven, najal se zahradní sál na Kutnohorském předměstí v hostinci u Bílé růže, kde s začátkem srpna shromáždění církve k službám Božím odbývána byla.

     V třetí neděli adventní 1866 Všemohoucí Pán církve té milosti se nám dožíti popřál, že jsme - ovšem prozatímně - do bran našeho nového chrámu Páně vešli. Veliký to den byl vzešel pro Čáslav. Po 246 létech zazněly zase evangelické služby Boží.

     Rok 1868
     Toho roku bylo povoleno zřízení a otevření evang. reform. Školy v Čáslavi byla školní učírna umístěna v zvláštním pokoji ve faře. První učitel p. Karel Utíkal (z prusk. Slezka) dostal se sem z Lysé nad Labem.

     Rok 1869
     Chrám Páně byl již dostaven, aby prozatímné již 3tí rok v něm trvající konání služeb Božích přestalo a vznešenému svému cíli slavnostně odevzdán byl.

     6. července v půl daváté shromáždilo se veškeré duchovenstvo - totiž 41 reformovaných, 4 luteránští, 1 ochranovský, 1 anglikánský duchovní i s jinými slavnostními hosty v hlavní síni městské radnice. Měšťanstva Dr. Jablonský v čele městské rady uvítal hosty. Na to ubíral se průvod na náměstí. Prostranné náměstí lidem bylo přeplněné. Počítáno okolo 25 000 lidu, mezi nimi 10 000 evangelíků. Průvod potom došel až k chrámu Páně, kterýž byl slavnostně otevřen a vysvěcen.

     Veškerý náklad na stavbu chrámu P. vynaložený obnáší dle účtu v r. 1868 40 888 zl 84 1/2 kr., nepočítaje do toho povoz staviva, jenž dle závazku konal se zdarma od údů církve. Nad to ještě zaplaceno za místo stavební 12 000 zl. Mimo stojí zvony 3 000zl. A též varhany 3 000zl.

Největší dárci:
Gustav-Adolfský spolek - Hlavní dar lásky 9 722 zlatých
Císař František Josef I. 1 000 zlatých
Alexandr z Schöller 1 000 zlatých
47 166 zlatých sehnal sbor