Rok 1851
     Není tuto od místa zmíniti se zevrubněji o tom, co již po delší čas mysle údů církevním zaměstnává. Týká se to totiž chrámu Páně. Církev upravila stavení toto, které nejdříve fabrikou na předení bavlny, později panskou sejpkou bylo, všemožně k nynějšímu cíli chrámovému, více se z něho učinit nedá a také by všeliký náklad zbytečný byl. Stavení toto, které hned v svém dřívějším způsobu skrze dvojnásobný pád ohně mnoho utrpělo, v své nynější schátralosti dlouho nevydrží.

     Jenže se tu především ta namítá otázka: kde by se nový ten chrám stavěl měl. Na starém tak nepříslušném místě stavět jej, není ani pomyšlení. Vystavět ho o kus dál na obci? To je podobně nepříhodné místo.

     Těmito místními okolnostni nuceni, poznávají údové církve vždy světleji, že by nový chrám P. nejpříhodnější stál v městě Čáslavi.

     Rok 1852
     Duchovní pastýř v Močovicích zhotovil žádost 20. února 1852 k výboru města Čáslavi o vykázání nějakého příhodného stavebního místa prosí… Sotva se však o tomto kroku pověst po městě roznesla, začali se ihned protivníci punktovat. Návodem čáslavského děkana Pečenky byla od domu k domu petice ku podpisu roznášená, v níž se žádalo, aby výbor stavení evangelického kostela v městě nepovolil. Vidouc církev tento neblahý spor a drže se pevně té zásady, že se nikam mocí vtírat nechce, nýbrž lásku všechněm vstříc nesouc, sama také v lásce přijata být, sobě přeje, vzala svou žádanou žádost zpět.

     Rok 1853
     Duchovní pastýř 3. neděli adventní 1852 zhotovil žádost na c.k. Námistnictví do Prahy, by stavení chrámu v Čáslavi a vůbec přenešení pastorátu tam povoleno bylo… Žádost žádala se k podkrajskému tehdy úřadu do K.Hory. Na to zaslána žádost z podkrajsk. úřadu k katolickému vikáři do Potěh by z ohledu předsevzetí našeho své dobrozdání dal. Ten ale nenechal v celé žádosti ani jediný důvod za platný, by každé slovo za liché vyhlásil. Vládu na to zvlášť pozornou čině, že všeliké bouřlivé hnutí r. 1848 z měst pocházelo, proto aby nepovolovala protestantům v městech se usazovat.

     Dne 10. 1854 přišel od presidium c.k. krajské vlády v Pardubicích výnos že ona žádost močovického duchovního pastýře o přenesení kostela a pastorátu do Čáslavi podporovat se nevidí, že se jemu ale cesta nikoliv nezamezuje, žádost tu přímo na c.k. Náměstnictví zaslat. Věc dále hnáti, nevidělo se duchovnímu pastýři radno.

     Rok 1861
     8. dubna 1861 císařský patent, práva evangelíků v Rakousku znamenitě se rozšiřující, a jejich v mnohém ohledu rovnoprávnost s katolickou církví zajišťující.

     S 8. dubnem spadly konečně ty pouta, které zdejší církev u vyvedení jejího dlouholetého úmyslu stran stavby jejího chrámu P. v Čáslavi skličovaly….Svolal místní farář posavadní starší na neděli 28. dubna k valné hromadě…Veliká většina starších a údů církve Páně, 1400 duší zastupujících vyslovila se odhodlaně pro stavbu kostela a fary v Čáslavi, jakož o přemístění farního úřadu tamtéž…..Téhož dne podepsaná a zanešená byla k slavnému c.k. náměstnictví do Prahy žádost církve zdejší o povolení stavby. 28.4.1861 se církevní zastupitelstvo usneslo vybírati 40násobný roční salár ve 4 letech a svážeti materiál zdarma.

     …Dne 23. června 1861 vynesen byl od c.k. náměstnictví o usrozumění s c.k. evang. Nejvyšší církevní radou rozsudek schvalující… 19. prosince 1861 definitivní stvrzení těchto církevních usnešení vydáno bylo.

     Rok 1863
     Dne 5. února 1863 byl tento dům od faráře P.N. s bývalým horlivým starším Čáslovským Václavem Vančurou - hojecím kovářem, co stavební místo pro kostel, za 12 000 zl. od p. Anny Zvanetti plnoplatně koupen…..

     Dne 1. listopadu začalo se s bouráním na stavebním místě a 6ti nedělích bylo vše zbouráno a urovnáno… Nákres budoucího kostela je zhotoven od znamenitého stavitele Frant. Šmorance v Slatiňanech u Chrudimi.

     Rok 1864
     Již v dubnu, jakmile tomu povětrnosti dovolila, začaly se základy chrámové kopat. Dne 10. května byl nejspodnější, první základní kámen totiž pod věží položen, který duchovní správce ve jménu Božím třikrátými na něj kladivem udeřením posvětil. Vlastní však velkolepější slavnost položení základního kamene se konala 14. června … Úvodní řeč držel konsenior Heřman z Tardy na základě textu: 1. Petra 2,5 v Močovicích a pak průvodem do Čáslavi.

     Památní listina vložila se do skleněného pouzdra, kteréž poklopem pevně uzavřeno a uloženo do dutiny základního kamene, jenž přivalen byl na určité místo (totiž u hlavních dveří chrámových pod věží v pravém rohu u vchodu do chrámu P. zároveň se zemí)…Církev čítá v tomto roce 296 rodin v 57 vesnicích a 1 747 duší.

     Rok 1865
     Hned za času zimního svážely se z K. Hory kvádry na sloupy chrámové…do konce května byly sloupy postavené….ke konci srpna byl chrám sklenut …do konce října byl chrám P. i vnitřně omítán, věž dohotovena, střechou pokrytá a tato prkny ošalována. Stojí celá stavba čáslavského chrámu P. do konce roku 1865 dle církevních účtů 23 341 zl. 71 kr.